Podpora čistší mobility pro podnikatele aneb jak je to s elektromobily

Elektromobilita je posledních několik let jedním z nejdiskutovanějších témat v oblasti dopravy. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Národní rozvojovou bankou (NRB) dalo možnost malým, středním i velkým firmám zažádat o dotace na koupi elektromobilů nebo vozidel poháněných vodíkem. Celkem je na zakoupení lokálně bezemisních vozů alokováno 1,65 miliard korun a žádosti o podporu bude ministerstvo přijímat až do konce září roku 2025. Dalších 300 milionů potom bude sloužit na stavbu dobíjecích stanic. Podpora spočívá v bankovní záruce komerčního úvěru a finančního příspěvku podle typu vozu. Ministerstvo tímto krokem směřuje k dosažení plnění zelených projektů, které musí být součástí plánu obnovy všech členských států Evropské Unie.

Nástup nové technologie do individuální dopravy vyvolává řadu reakcí. Od těch přehnaně nadšených až po neprávem skeptických, které lze označit za fakenews. Jedná se o zcela přelomovou technologii, která nám vyřeší všechny problémy v dopravě, nebo jde jen o jedno z mnoha inovativních řešení?

Z pohledu znečišťování ovzduší vyprodukuje auto na fosilní paliva o třetinu více emisí skleníkových plynů, než elektromobil. Tyto plyny potom přímo vedou k oteplování ovzduší, což v letních obdobích mimo jiné představuje nesnesitelné horko. Množství zdraví škodlivých emisí je také podstatně menší u aut na elektřinu. Fosilní vozidla totiž vypouští emise přímo do okolí, zatímco emise produkované při výrobě energie pro elektromobily unikají z vysokých komínů elektráren, a tak se dostávají prakticky mimo naše dýchací cesty. Kdyby tedy ve městech jezdili pouze elektromobily, ovzduší by bylo o 80 – 90 % čistší.

Dalším aspektem provázejícím problematiku individuální automobilové dopravy je zábor prostoru. V tomto případě se elektromobily od fosilních vozidel neliší - zácpy a nedostatek parkovacích míst je problém, ať vlastníte elektro, fosilní nebo vodíkový automobil.

K dopravě se neodmyslitelně váže hluk a problémy s ním spojené. K hlukovému znečištění většinovou mírou přispívá právě automobilová doprava. Elektromobily tento problém řeší, ale opět jenom částečně. Když se totiž vozidlo pohybuje rychlostí do 50 km/h, hluk zařídí spalovací motor. Pokud ale jede rychleji, produkovaný hluk je způsobený odvalováním pneumatik a aerodynamikou. Při rychlosti nad 50 km/h se tedy výhody elektromobilů mažou.

Často se jako velká nevýhoda elektromobility uvádí nutnost těžby a otevírání nových dolů. K vytvoření elektrobaterie je totiž zapotřebí získat značné množství vzácných kovů, např. lithia. V rozvojovém světě sebou tato těžba nese, mimo ničení životního prostředí, také neuspokojivou bezpečnost práce. V Evropě jsou příznivé pracovní podmínky chráněny legislativou, stejně jako životní prostředí. Proto plánovaná evropská těžba lithia těmto oblastem částečně uleví. Je však nutné uvést, že těžba fosilních paliv pro současnou klimaticky nešetrnou ekonomiku globálně násobně převyšuje potřebu těžby pro přechod na bezuhlíkovou ekonomiku. Pro dekarbonizaci ekonomiky se ročně vytěží 40 mil. tun surovin, zato pro současnou ekonomiku potřebujeme ročně těžit 15 000 mil. tun fosilních paliv. Navíc těžba ropy pro výrobu nafty nebo benzinu znamená v rozvojovém světě často existenční hrozbu, jako například v Kongu. Nejedná se ale pouze o šílené podmínky v místě těžby, ale i o transport, který v minulosti zapříčinil několik ropných havárií. Jednou z nich je ztroskotání ropného tankeru Exxon Valdez na Aljašce, který mimo jiné způsobil úhyn statisíců volně žijících zvířat.

Dále ve veřejném prostoru zaznívá obava z osudu akumulátorů, až jejich kapacita nebude pro provoz auta dostatečná. Těmto akumulátorům je předurčen osud v podobě druhotného využití jako úložiště fotovoltaické energie v domácnostech nebo firmách. Když doslouží i tomuto účelu, bude následovat recyklace, která dnes dosahuje účinnosti asi z 30 – 90 %, v závislosti na typu akumulátoru.

Debata o nástupu elektromobility v dopravě se vede „ode zdi ke zdi". Z výše zmíněného vyplývá, že jde o posun správným směrem. Problémy v dopravě nám ale zcela nevyřeší. Zde bude mít větší efekt podpora moderních vlakových spojení s rozvojem infrastruktury pro multimodální dopravu (P+R, MHD, Bikesharing, koncept čtvrthodinového města apod. ) Pro podnikatele, kteří mají objektivní důvody používat pro mnoho pracovních cest auto je však elektromobil dobrým řešením. Ten pocit, že při své cestě autem nenutíte ostatní dýchat karcinogenní látky, stojí za to.